Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Virus lidské imunodeficience je plný český název pro běžně používanou zkratku HIV. Viz také viry, imunodeficience.

Imunodeficience neboli imunodeficit je neschopnost těla (nebo přesněji řečeno imunitního systému) vyvinout dostatečnou imunitní reakci. Tělo se pak nedokáže účinně bránit infekčním onemocněním či vzniku zhoubných nádorů. Imunodeficience může být: primární (vrozená) – například těžká kombinovaná imunodeficience, sekundární (získaná) – například AIDS. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz imunodeficience.

Syndrom získané imunodeficience je plný český název pro běžně používanou zkratku AIDS. Viz také syndrom, získaný, imunodeficience.

Primární imunodeficience je vrozená porucha imunitního systému. Její příčinou je změna v genech, která způsobuje poruchy tvorby proteinů, které se podílejí na funkci imunitního systému. Výsledkem jsou různě závažné poruchy imunity, jejichž důsledkem je zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním. Viz také imunodeficience, sekundární imunodeficience.

Sekundární imunodeficience je získaná porucha imunitního systému, která vzniká na podkladě jiného základního onemocnění (nejznámějším příkladem je AIDS) nebo změny celkového stavu organismu. Porucha může být navozena (indukována) i působením lékařů, např. při podávání protinádorové léčby. Důsledkem je větší náchylnost k infekčním onemocněním, zejména dýchacích cest a trávicího systému. Viz také imunodeficience, primární imunodeficience.

Těžká kombinovaná imunodeficience neboli SCID (zkratka pochází z anglického názvu severe combined immunodeficiency) je souhrnné označení pro skupinu vzácných onemocnění způsobených mutacemi v různých genech, které se podílejí na vývoji a funkci buněk imunitního systému. Děti se SCID po porodu vypadají zcela zdravé, avšak jsou velmi náchylné k závažným infekcím. SCID vede k úmrtí (obvykle již během prvního nebo druhého roku života), pokud dítě včas nedostane vhodnou léčbu. Viz také imunodeficience.

Úmluva o lidských právech a biomedicíně je mezinárodní úmluva Rady Evropy o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny.

Lidský papilomavirus je plný český název pro běžně používanou zkratku HPV. Viz také viry.

Čočka (lat. lens) je struktura v oku, která se nachází za duhovkou a láme světlo tak, aby dopadlo na sítnici takovým způsobem, aby se vytvořil ostrý obraz – a to bez ohledu na to, zda se člověk dívá do dálky nebo pozoruje něco v blízkosti; z toho důvodu mění čočka své zakřivení (tvar). Čočka je elastická a prostřednictvím tenkých vlákének je připojena k řasnatému tělísku. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní).

Lidský choriový gonadotropin neboli hCG (zkratka pochází z anglického názvu human chorionic gonadotropin) je hormon produkovaný buňkami, které obklopují vyvíjející se lidské embryo a z nichž se později vytvoří placenta. hCG lze zjistit v moči 7–9 dní po oplodnění; toho se využívá v těhotenských testech, které lze volně zakoupit v lékárně. Během menstruačního cyklu, kdy se při ovulaci uvolní zralé vajíčko z vaječníku, ze zbytků vaječníkového folikulu (který dosud obaloval vajíčko) vzniká tzv. žluté tělísko, které produkuje hormon progesteron (a v menší míře i některé další hormony, např. estradiol). Pokud je vajíčko oplodněno a uhnízdí se v děložní sliznici (viz nidace), produkuje hCG, který udržuje existenci žlutého tělíska. Žluté tělísko pak i nadále produkuje progesteron (a také estradiol a další hormony), který působí na děložní sliznici a udržuje těhotenství. Pokud nedojde k oplodnění a uhnízdění vajíčka, hladina hCG klesne, žluté tělísko zanikne a přestane produkovat progesteron. Tento pokles hladiny progesteronu vede k odlučování děložní sliznice (menstruaci). Zároveň se z hypofýzy začne uvolňovat zvýšené množství folikulostimulačního hormonu (a v menší míře i luteinizačního hormonu), který zahájí další menstruační cyklus. Lidský choriový gonadotropin se řadí mezi proteinové hormony a gonadotropiny. Viz také chorion, gonadotropiny.